Už jste ochutnali slovinská vína?

Slovinsko je velmi podobné České republice, je to malá a krásná země, a jistě by se našlo ještě mnoho věcí v nichž se nelišíme, ale dvě věci mezi ně rozhodně nepatří. Slovinci mají moře a víno, které je ... zvláštní. A to je snad to správné slovo, které hledám. Protože to, co je zvláštní, nemůže být nikdy tuctové, lacinou kopií originálu. Posuďte sami: Devadesát procent produkce spotřebovávají Slovinci sami, což činí pochopitelně toto víno takřka nedostupným, a vlastně vzácným. Přesto je jeho cena naprosto srovnatelná s produkcí ostatních vyhlášených vinařských oblastí resp. srovnáváte-li skutečně prestižní značky, jsou slovinská vína relativně levnější, přestože kvalitou se neliší. Zatímco vína z okolních krajin rostou převážně v jedné klimatické oblasti, slovinská vína přecházejí od jižní části Alp přes Panonskou nížinu až k istrijskému pobřeží. Ta pestrost produkce je naprosto fascinující. Nejslavnější oblastí je Ljutomer-Ormož, jejíž vína jsou zařazena i do vinného listu anglické královny Alžběty II. Tvrdí se, že zdejší viničné polohy patří mezi nejkrásnější na světě. Neochutnat alespoň jednou v životě víno s takovými charakteristikami je skutečný hřích. Celková plocha vinic je srovnatelná s oblastí Bordeaux, ale skládá se z nesrovnatelně většího počtu vinic drobných výrobců, kteří preferují vysoce kvalitní vína pouze z vlastních hroznů. Můžete si být jisti, že pokud otevřete láhev slovinského vína, bude výhradně ze země původu. Ostatně tak přísná pravidla pro výrobu a export vína platí pouze ve dvou oblastech na světě ? ve francouzském Alsasku a španělské oblasti Rioja. Slovinci se v posledních dvou dekádách rychle vracejí na trhy, kde byli velmi oblíbení a žádaní ještě před nástupem bývalého režimu. Návratu do obecného povědomí běžných a především svátečních konzumentů vína nepochybně pomáhají i ocenění z prestižních výstav, kterých rok od roku přibývá, nebo přiznání mezinárodně chráněné značky, kterou se může do roku 2001 pyšnit snad nejznámější červené suché víno ? Cviček. Mimochodem, přisuzují se mu i léčivé účinky a je vhodné dokonce i pro diabetiky. Málokdo ví, že Slovinci jsou ve spotřebě vína ? svého, pochopitelně ? pátí na světě. Celkově se vyprodukuje zhruba sto miliónů litrů a na hlavu připadá asi čtyřicet litrů. I to vypovídá o tom, že mezi kvantitou a kvalitou není žádného rozdílu. Je možné, že je tím na vině i velmi zajímavá slovinská kuchyně, která přímo vyžaduje spoluúčast kvalitního vína, resp. že slovinská kuchyně se bez ochutnávání lahodného bílého a červeného vína neobejde. Pochopitelně na prvním místě musím zmínit pršut, prvotřídní šunku sušenou přírodním způsobem, který se podává nejčastěji s místním ovčím sýrem, olivami a čerstvým chlebem. Víno je ale skvělé i s kraňskou klobásou, rizotem na mnoho způsobů, nebo idrijskými žlikrofy (těstové kapsičky plněné pršutem, nebo brambory, mletým masem či sýrem). Ochutnat slovinská vína tedy znamená: ochutnávat vína, kterou jsou zvláštní svou rozmanitostí, přesto stálá kvalitou; zvláštní svým osobitým aroma, přesto nepopudí ani výsostně konzervativní konzumenty; zvláštní svou dlouhou historií, a přesto mladá svým duchem; zvláštní pro svou vzácnost, a přesto bez problémů dostupná; a zvláštní vůbec, pochází-li tak velká vína z tak malé a lidsky skromné země. V Čechách můžete slovinská vína zakoupit například na www.supervino.cz, kde jsou nabízeny i vinné skvosty, jenž jinde v ČR neseženete.