Odborníkům ale do jásotu příliš není - i časnější zrání vlivem většího horka může podle nich na výslednou kvalitu vína působit negativně. A prognózy do budoucna nejsou v tomto ohledu nikterak povzbudivé. Předpokládá se totiž, že léta budou stále teplejší, a víno tak bude dozrávat stále dříve.
Ve Francii se již naplno rozjíždí vinobraní, které v této vinařské velmoci začalo v průměru podle oblastí opět o několik dní až týdnů dříve než v předchozích letech a desetiletích. Například v oblasti Bordeaux na jihozápadě Francie započalo trhání bílých hroznů před více než týdnem, červené budou následovat v příštích dnech.
Vinaři z oblasti Champagne jsou letos každopádně nadšení a hovoří o zcela mimořádné úrodě. Ideální počasí podle nich zajistilo, že réva nezačala hnít na žádné z vinic.
Silně nadprůměrnou kvalitu úrody, ale minimálně o třetinu menší produkci než loni, čekají letos jihomoravští vinaři. Déšť v době květu vína i lokální krupobití snížily předpokládaný výnos. Dostatek vláhy vystřídaný následně slunečným počasím naopak podle tuzemských vinařů pozitivně ovlivnil kvalitu hroznů.
Vydařená úroda francouzským producentům šampaňského ovšem sama o sobě nestačí. Kvůli světové hospodářské krizi, která snížila průměrný odbyt šampaňského v prvním pololetí letošního roku o 19 procent, se výrobci pěnivých vín drží při zemi. Nabídku tak příliš nezvyšují, aby neotřásli cenami. Ve Francii poptávka klesla o 5,5 procenta, v zahraničí, zejména v jiných světadílech, se ale propadla o 40 procent. To hodně zabolelo zejména producenty zaměřující se takřka výhradně na export.
Na jeden hektar vinic stanovilo proto vinařské sdružení ze Champagne odběr 9,7 tuny hroznů namísto loňských 13 tun. K 1,2 miliardy lahví uložených ve sklepích jich tak nemá přibýt více než 280 milionů.
Také tuzemské vinaře trápí ekonomickou krizí způsobený propad prodejů vín, především ve střední a vyšší cenové kategorii. Naopak roste zájem o levnější jakostní vína. Pokles prodeje kvalitnějších přívlastkových vín je zřejmý především v gastronomii. Někteří vinaři za letošní rok hlásí až 50procentní pokles prodeje těchto vín do restaurací.
Zdálo by se, že vinaři nejsou vlastně nikdy zcela spokojení. Když loni v době zrání převládala nad francouzskými vinicemi zatažená obloha s častějšími srážkami, automaticky předpokládali, že vína daného ročníku budou vesměs kyselejší, s větším obsahem alkoholu a s nepříliš oceňovaným trávovým aromatem. A podle odborníků se ani příliš nemýlili, i když marketingoví pracovníci pak přesvědčovali klientelu, že produkty z francouzských vinic jsou tradičně na vysoké úrovni.
Dobrý ale není ani druhý extrém, kdy je slunce zase příliš, k čemuž směřovala letošní sezona. Vinice totiž své bohatství vydávají dříve, než na to jsou vegetativně uzpůsobené. Výsledkem je sice přirozeně sladší víno, ale zase se mu údajně nemusí dostávat aromatické jemnosti a oné příslovečné svěžesti, soudí Kees Van Leeuwen z vysoké školy zemědělského inženýrství ENITA v Bordeaux.
Fenomén oteplování a časnějšího zrání není nijak nový. Už takových 50 let se vinobraní pořádá stále dřív. Mezi rokem 1945 a rokem 2000 se posunulo datum v oblastech Medoc a údolí Rhôny o celý měsíc, uvádí vinařský specialista Bernard Ganichot.
Podobné je to ale i jinde: v okolí města Bordeaux raší první pupeny zhruba o 14 dní dříve než v 70. letech minulého století. A stejně tak se vývoj posunul i při pučení květů a v době, kdy bobule mění svou barvu. V Alsasku zaznamenali v průběhu 30 let posun o tři týdny, doplňuje Eric Duchene z výzkumných laboratoří v Colmaru.
Ideální doba, kdy by měly být hrozny zralé, je mezi 10. zářím a 10. říjnem. Jestli se současný trend nezastaví, budou podle obav řady expertů francouzská vína cukernatější s větším množstvím alkoholu a přitom mdlejší a nevyvážená. Navíc se produkce bude snižovat.
I zde se označuje za příčinu globální oteplování. V povodí řeky Gironde stoupla od roku 1980 průměrná teplota o 1,2 stupně Celsia. Rok 2003, kdy udeřila vražedná vedra, která zvýšila úmrtnost mezi francouzskými seniory, hodně vypověděl podle některých expertů o tom, jaká bude běžná situace za takových 20 let. Jestliže oblast Bordeaux bude patrně stále těžit z umírňujícího vlivu Atlantického oceánu na podnebí, které zrání hroznů zpomaluje, jinak může situace vypadat v Burgundsku, Alsasku a Champagni.
Vinaři samozřejmě hledají řešení. V laboratořích se experimentuje s geneticky modifikovanými druhy rév, které by měly delší životnost a byly odolnější vůči suchu. Předpokládá se tak, že vinařství ve Francii změnou klimatu neutrpí. Za pár desítek let se ale prý bude pít víno jiné chuti a konzistence, než na jakou jsou zvyklí současníci, domnívá se Van Leeuwen.
U části odborníků vládne ovšem skepse, zda je lidský zásah do genetického vývoje vinných rév opravdu nutný. Rostlina podle nich za několik posledních staletí už prokázala obdivuhodnou přizpůsobivost měnícímu se klimatu.
Přidat k oblíbeným
Nastavit homepage
