Vinice jsou také odolnější vůči plísním, což se ukázalo i v letošním roce. ČTK to řekl v rámci odborné konference v Mikulově na Břeclavsku předseda svazu EKOVÍN o.s. Milan Hluchý.
V současné době je v ČR asi 750 hektarů biovinic a dalších 150 hektarů v 35 podnicích, které ekologické hospodaření zkouší na části plochy. "Klasická technologie ustupuje, nová je sofistikovanější a přináší lepší výnosy," uvedl Hluchý.
Vzorem je podle něj sousední Rakousko, kde dnes kolem sedmi až osmi procent výměry vinic zaujímají ekovinice. Podle Hluchého již v ekologickém vinohradnictví existuje vysoce účinný a cenově srovnatelný způsob ochrany vinic. "Důsledkem je, že od roku 2007 začaly prudce narůstat plochy ekologicky obhospodařovaných vinit," uvedl Hluchý. Tento počet se za poslední roky zhruba ztrojnásobil na dnešních 750 hektarů. "Tento proces pokračuje dál," uvedl Hluchý.
Výhody ekologického hospodaření na vinicích prokázal letošní, pro vinaře velice složitý rok, kdy byla úroveň infekcí plísní révovou srovnatelná s "černým" rokem 1964.
Odborníci letos ve 12 podnicích analyzovali intenzitu napadení vinic, přičemž ve všech parametrech vyšly ekologické vinice nejlépe. O 60 procent lépe dopadly v testech na padlí révové (oidium), o 30 procent v testech na plíseň révy (peronospora) a o 30-40 procent lépe na plíseň šedou.
Výsledky testů vedou k tomu, že ekologické vinohradnictví zkouší i další vinaři. "Zvažují, jestli přejít s celou plochou do ekologického režimu," uvedl Hluchý. Podle něj je ekologické vinohradnictví částečně lepší i kvůli dotacím. Na ekologické vinohradnictví jsou dotace 840 eur na hektar a rok, na integrované (smíšené) 530 eur a klasické konvenční žádné.
Odborníci z ČR i Rakouska také srovnávali biodiverzitu vinic. Sledovali výskyt šesti základních skupin organismů, mezi jinými motýly, střevlíky, žížaly, půdní roztoče nebo mnohonožky. Vývoj sledovali na všech třech typech vinic a 12 půdách tři roky. "Výsledek je ten, že se ukazuje, že ekologické vinice jsou deseti až stonásobně diverzifikovanější než konvenční vinice. Svědčí to o zlepšující se kvalitě půdy, v takto obhospodařovaných vinicích," uvedl Hluchý.
Při obhospodařování vinic je podle něj nejrizikovějším faktorem používání insekticidů. Ty se dnes ale daří v ekologickém vinohradnictví vyloučit pomocí užívání feromonů. "Zabráníme komunikaci samců a samic housenek a dalších škůdců, přičemž nenarušujeme nic v celém ekosystému. Dnes už umíme jako chirurg vypíchnout jednu věc, která nám vadí," uvedl Hluchý.
Vinice jsou také zatravňovány. Vysévány jsou byliny, které v krajině rostly, což zlepšuje kvalitu půdy ve vinici. Tráva přináší živné plodiny pro stovky organismů, kteří podle Hluchého odvádějí pozitivní práci ve vinici. Cílem je vytvořit z vinic mosty, kudy zase příroda může migrovat. "Vinařská krajina tak už nepředstavuje sterilní poušť, ale prostředí, kde mohou organismy žít," dodal Hluchý.


Přidat k oblíbeným
Nastavit homepage
