"Náš cíl je osvobodit tato vína od všech těch omezovacích nálepek, které na nich po desetiletí lpěly," řekla Lurtonová.
"Když jsem před skoro patnácti lety přišla ke Climens, uvědomila jsem si, že skoro nikdo, ani já, neví o kombinování Sauternes s jídlem nic. Tam jsem spolupracovala s šéfkuchařem z Bordeaux Michelem Gautierem na stále dalších a dalších experimentech a uvědomili jsme si, že nejsou skoro žádné hranice!"
Sauternes se podle Lurtonové hodí stejně dobře k mořským plodům, jako je langusta, ke všem bílým masům a k jehněčímu, ke všem druhům zeleniny a ke koření, jako je jalovec a šafrán.
Dějiny výroby Sauternes sahají až do 17. století, kdy místní trh s vínem ovládali angličtí a nizozemští obchodníci. Nizozemci začali v oblasti Bordeaux pěstovat révu na bílá vína a vyrábět sladká vína. Oblast Sauternes si vybrali, protože to bylo dobré místo pro bílé.
Na výrobu vín Sauternes a Barsac se používají hrozny Sémillon, Sauvignon Blanc a Muscadelle. Zvláštností je, že je vinaři nechávají napadnout plísní Botrytis cinerea, což vínu dodává jeho zvláštní příchuť. Stejný proces se používá v Maďarsku pro výrobu tokajského.
Vinice Sauternes asi 40 kilometrů jihovýchodně od Bordeaux u řeky Garonny a jejího přítoku Cironu bývají po ránu díky mlze vlhké, což je pro plíseň dobré. Vína z Barsaku jsou často sušší a lehčí než Sauternes, z nichž nejznámější je Château d,Yquem.
Bérénice Lurtonová pořádá večeře, které jsou plně zasvěceny vínům Climens. "Mým cílem není, aby měl každý Sauternes k celému jídlu, ale chci ukázat, jak mnohostranné toto víno je," říká.
Je prezidentkou sdružení výrobců vín Sauternes a Barsac, které už zorganizovalo několik večeří v Hongkongu a v Šanghaji. Příště to bude v New Yorku a v březnu 2010 se v Québeku uskuteční soutěž o Cenu kulinářské tvořivosti.
"Mladí, talentovaní, ale ještě ne slavní kuchaři budou soutěžit o to, kdo vytvoří nejpůvodnější a nejharmoničtější kombinaci jídla s našimi víny," vysvětluje Lurtonová. Dodává, že její sdružení hodlá propagovat svá vína také jejich rozléváním v restauracích a módních barech a doufá, že vytvoří "novou vlnu".
Kořeny vín vyráběných její rodinou sahají do poloviny 17. století, kdy měla rodina Recapetů vinice v oblasti Saint-Emilion a později v Branne. V roce 1923 se jediná dědička rodiny Denise Recapetová vdala za Françoise Lurtona. Dnes vlastní Lurtonova rodina 1300 hektarů vinic a 27 specifických oblastí pěstování (terroirs).
Pierre Lurton spravuje Yquem a Cheval Blanc, Gonzague má zase Château Domeyne v oblasti Saint-Estephe a Durfort-Vivens v oblasti Margaux. Nestoru rodiny André Lurtonovi patří vinice v oblastech Entre-Deux-Mers, Pessac-Léognan, Saint-Emilion a Margaux.
"Cítím, že velká úcta, kterou chovám k půdě, pochází od mého otce," říká Bérénice. "On se do vína a vinařství opravdu zamiloval, zvlášť do těch oblastí. Všech deset jeho dětí přirozenou cestou pochopilo hodnotu půdy a rostliny a to, že všechno spolupůsobení přírody se navzájem doplňuje a je důležité a že hlavní kvality, které pro tuto práci potřebujeme, jsou schopnost pozorování, přizpůsobování se a pokora."
Na otázku, kterému ze svých vín dává přednost, říká, že skoro všechny ročníky jsou dobré. "Jestli ale někdy najdete láhev ročníku 1929, mohlo by vás to několik chvil přenést do blízkosti bohů."
Přidat k oblíbeným
Nastavit homepage
