Odborníci se přou, zda mohou měsíční cykly ovlivnit chuť vína

Britský vinařský průmysl silně ovlivnila Němka Maria Thunová, která se v první polovině minulého století zabývala biodynamickým hospodařením a snažila se prokázat souvislost mezi výsadbou, přesazováním a kultivací rostlin a kosmickými rytmy, tedy aktuální polohou Měsíce a planet ve sluneční soustavě.

Kalendář, který poprvé uveřejnila v 50. letech, rozděluje dny na plodové, květové, listové a kořenové podle postavení Měsíce a hvězd. Víno je podle ní nejlepší v plodových dnech, potom v květových, listových a nakonec v kořenových. Nejhorší den je v kalendáři označen jako nevhodný.

Ke stoupencům filozofie Thunové se v poslední době připojily například obchodní domy Tesco a Marks&Spencer. Oba přiznaly, že zvou kritiky na ochutnávání svých vín jen ve dny, které jsou podle kalendáře příznivé.

Vyznavači vinného moku tvrdí, že víno je živoucí organismus, který je ovlivňován měsíčními fázemi. Skeptici namítají, že pro to neexistuje žádný důkaz a že na změny chutě vína mají vliv jiné faktory.

Podle Marie Thunové je víno živý organismus, který reaguje na měsíční fáze stejným způsobem jako někteří lidé. Vliv Měsíce se široce popíral jako pseudovědecký, ale jeho stoupenci si myslí, že když má Měsíc tak velký dopad na příliv a odliv, musí nutně ovlivňovat i vodu v lidském těle, a tedy i lidské chování.

Tvrzení, že víno může chutnat jinak v závislosti na dni, kdy se pije, není vůbec tak výstřední myšlenka, jak se může zdát. Souhlasí s ní v podstatě všichni vinařští experti, i když se rozcházejí v názoru, proč tomu tak je.

Obchodník s vínem David Motion musel nedávno teorii biodynamického kalendáře Marie Thunové dát za pravdu. ?Chutnali jsme v úterý, kdy byl listový den, osm druhů vín. Stejná vína jsme pak koštovali ve čtvrtek, kdy byl plodový den. Bylo to naprosto průkazné,? řekl.

?Neznamená to, že by víno v úterý chutnalo špatně, ale ve čtvrtek bylo mnohem expresivnější. Bylo barvitější. Bylo to jako když se rozjasní nebe, mraky se rozplynou a víno se mohlo plně projevit.?

Tento pokus vyřešil jeho dlouhodobé tápání, proč stejné víno může chutnat v určité dny mnohem lépe. Od nynějška prý bude ve svém obchodě na severu Londýna dělat ochutnávky jen v plodové dny.

Biodynamický kalendář je částí koncepce biodynamického hospodaření, s nímž přišel jako první Rudolf Steiner ve 20. letech minulého století. Tato filozofie je podobná ekologickému hospodaření, ale hlavní rozdíl je v tom, že pletí a setí je načasováno podle měsíčních fází.

Navzdory prosazující se tendenci ekologického hospodaření ve vinařství panuje v této oblasti stále ještě hodně skepticismu. Někteří vědci ho odmítají jako čarodějnictví.

Tom Forrest z londýnského vinařského centra Vinopolis souhlasí s tím, že to všechno zní trochu jako čarování. ?Ale když jsem si o tom něco zjistil a hovořil jsem s vinaři, kteří se věnují biodynamickému hospodaření, musím říci, že nějaký vliv tady je. Jak velký ale je, to nevím.?

Podle vinařského experta Jamieho Goodea se příliš mnoho hovoří o postavení hvězd a lunárním kalendáři. ?Neříkám, že je to naprostý nesmysl. Víno v různých dnech chutná různě, ale tyto rozdíly nejsou tak obrovské a závisí to spíše na atmosférickém tlaku,? prohlásil.
?Lidé ochutnávají víno s nějakým očekáváním a součástí toho může být vědomí, že dnes je pro víno dobrý den. Svůj podíl tu má také nálada lidí.?

Jsou i jiné aspekty biodynamického hospodaření, které mohou vysvětlit, proč výrobci, kteří na něj přejdou z konvenčních metod, se snaží zlepšit kvalitu svého vína. A to nemá nic společného s Měsícem. ?Nepoužívají pesticidy, kompostují, půdu obdělávají ručně a pomocí dalších plodin vytvářejí různorodější ekosystém,? řekl Goode.