AFP: Řecké víno ohrožují změny klimatu

V tomto vinařském kraji na Peloponésu musela být letos úroda uspíšena o čtrnáct dní kvůli oteplování a vydatným dešťům, které oblast v posledních týdnech zasáhly a způsobily hnití hroznů, konstatuje Nikos Manesis, expert na řecká vína a autor několika knížek o vínu, včetně Průvodce řeckými víny.
    "Sklizeň nepochybně nebude příliš hojná a neprospěje ani exportu, který stagnuje i přesto, že se řecká vína ve své kvalitě v posledních letech podstatně zlepšila," dodává Manesis, jenž vyučuje na vinařské škole v Changins ve Švýcarsku a na Vinařské univerzitě ve francouzském Suze-La-Rousse.
    Řecko sice patří ke 20 největším producentům vína ve světě, ale na trh se dostává pouze 3,5 milionu hektolitrů a exportuje se pouze deset procent, připomíná Nikos Manesis.
    "Po olympijských hrách v roce 2004 jsme si myslili, že jsme připraveni dobýt svět díky dobrému image Řecka," říká Jannis Paraskevopulos, vinař z údolí Nemeia, který studoval na univerzitě ve francouzském Bordeaux a učí enologii v Aténách a Soluni.
    "Nic se však nestalo, promeškali jsme příležitost, protože Řecko projevovalo příliš mnoho optimismu. Stále nemáme státní strategii exportu, každý vinař pracuje samostatně, neexistuje žádná technika propagace," konstatuje Paraskevopulos.
    "Nevyvážíme, jen přepravujeme, protože naše vína se prodávají především Řekům žijícím v zahraničí," dodává.
    "Nicméně řecká vína nyní dosáhla vysoké kvality, kterou experti uznávají, a jsou představována při významných mezinárodních degustacích. Časy, kdy jediným známým řeckým vínem byla retsina, víno s vonnou pryskyřicí, už minuly," soudí Nikos Manesis.
    "Řecko nemá žádný pořádný úřad pro propagaci vína, který by byl schopen oslovovat someliéry ve světě. Teprve letos se vinaři z celé země poprvé spojili a požadovali definici značky kvality pro své produkty," upřesňuje.
    Klimatické změny sice pro vinaře představují novou výzvu, ale nepochybně bude možné značnou část z asi 300 odrůd vína pěstovaných v zemi nové situaci přizpůsobit, tvrdí Konstantinos Bakasietas, zakladatel první vinné "školky" v Řecku.
    "Vinaři začali konečnou etapou, investovali do techniky a zainteresovali enology vystudované v zahraničí, aby zlepšili svá vína, ale poněkud zanedbali sám zdroj, tedy hrozny," prohlašuje tento agronom, který studoval v Bordeaux.
    "Dnes produkujeme víno odolné vůči nemocem, které je schopno odolat klimatickým změnám, ale bude třeba tak deseti let, aby se řecké vinice obnovily," zdůrazňuje.
    "Řecko má četné výhody, naše odrůdy jsou žádány a mnohé země se na nás obracejí, abychom jim dodali sazenice. Řecké odrůdy jsou velmi žádány v Chile a v dalších zemích Latinské Ameriky, které mají velké plochy, na nichž chtějí vysadit řecké víno," říká.
    "Byla by škoda, kdyby řečtí vinaři dopustili, aby se řecké víno stalo specialitou Latinské Ameriky," uzavírá Bakasietas.